|
|
Kdo jsou nositelé postmaterialistických hodnot? Sociodemografické charakteristiky postmaterialistů v České republice a v Německu
Hanžlová, Barbora ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Plecitá, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teorií hodnotové změny Ronalda Ingleharta. Tento americký sociolog formuloval v 70. letech 20. století teorii, podle které má generace, která zažila světovou válku, podstatně odlišné hodnoty od generace, která naopak zažila bezprecedentní poválečný ekonomický rozkvět. V důsledku toho mají mladší generace jiné priority, které Inglehart nazývá postmaterialistickými hodnotami. Záměrem této práce je zjistit, jaké jsou sociodemografické charakteristiky postmaterialistů, zda se liší v čase a mezi zeměmi. K tomu byla využita sekundární data z Evropských studií hodnot a Mezinárodního programu sociálních šetření. Výsledky analýz podporují teorii jen z části. Čeští i němečtí postmaterialisté jsou častěji zastoupení v mladších generacích a jsou více vzdělaní. Existuje však rozdíl ve vlivu pohlaví a velikosti komunity, kde jedinec žije. V České republice je pravděpodobnost být postmaterialistou vyšší mezi muži a společně s východní částí Německa je vyšší ve velkých městech. Pro západní Německo jsou oba tyto vztahy nesignifikantní. Souhrnný model pro spojená data a test poměru věrohodnosti v závěru ukázaly, že vztahy mezi Inglehartovým indikátorem a zkoumanými nezávislými proměnnými a zároveň i míra pravděpodobnosti jsou mezi zkoumanými zeměmi různé.
|
|
|
Čím poslanci zelenají? Faktory ovlivňující politiku životního prostředí.
Skalík, Jan ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Diplomová magisterská práce ČÍM POSLANCI ZELENAJÍ? Faktory ovlivňující politiku životního prostředí. Jan Skalík Abstrakt Poslanecká sněmovna je v novém tisíciletí oproti devadesátým letům výrazně méně nakloněná životnímu prostředí. Dokládá to srovnání 156 hlasování z období let 1994 až 2010 z hlediska příznivosti pro životní prostředí. Jednoznačně nejsilnější, a zároveň z hlediska příznivosti hlasování s ostatními nejvíce provázanou charakteristikou, je příslušnost k parlamentnímu klubu. Na základě srovnání SZ a ODS lze totiž téměř úplně vysvětlit, proč v Poslanecké sněmovně hlasují pro životní prostředí častěji ženy a zástupci moravských krajů. Obecně lze také říci, že s rostoucí poslaneckou úspěšností v pravicových stranách se pojí pro přírodu nepříznivé hlasování. Ve stranách politického středu a levice je to ale jinak: "zelené" hlasování se v nich totiž naopak často váže s poslaneckým úspěchem. Pro životní prostředí hlasují častěji starší poslanci a ti, kteří vstoupili do Sněmovny dříve. Zatímco inženýrský titul souvisí s horším vztahem k životnímu prostředí, humanitní vzdělání se asociuje s jeho lepší podobou. Pokud je poslanec na hlasování o životním prostředí často nepřítomný, při hlasování jej pak hájí méně často.
|
host ::
RSS.